Mám báječnou knihovnici. Zná snad všechny své knihomolské ovečky a jejich vkus má dokonale zmapován. Jen co strčím nos do knihovny, posune směrem ke mě hromádku knih "tohle se ti bude zaručeně líbit". Většinou ano, sekne se jen málokdy :-). Ale tentokrát, se trefila skutečně mistrovsky, a to s útloučkou knížečkou s poetickým názvem Barva mléka.
Barva mléka je co do počtu stránek skromná novela, za to však vyniká pojetím, obsahem i stylem psaní.
Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou je patnáctiletá Mary. Dívka vychovaná v půli devatéctého století na anglickém statku. Její dosavadní žití se točí dnes a denně kolem těžké práce okolo zvířat a úrody. Život, jaký žije Mary není snadný, tvrdá dřina, narušené rodinné vztahy, despotický otec a málo milující matka mohou na čtenáře působit smutným dojmem. Mary je však optimistka, prostořeká, pravdomluvná a přímočará. Vede si dobře a nenechává se bezútěšnými dny zlomit.
Jednoho dne otec mladou Mary pošle vypomáhat na faru a její svět se definitivně změní. Z nuzných podmínek na farmě se rázem dostává do prostředí "vyšší vrstvy". Všeho má dostatek, práce je pro ni v porovnání s tou dřívější, snadná, nikdo ji nebije, přesto se jí však stýská po domově. Po místě, kde sice otec pro ránu nešel daleko a večer únavou sotva došla do postele, ale kde byly věci jasné a jednoduché.
Kromě stesku po domově a po dědečkovi, se kterým, jako jediným z rodiny navázala blízký vztah, musí Mary řešit i jiné, nové problémy. Musí se vyrovnat s povyšováním, přehlížením a fyzickým i emocionálním vykořisťováním. Ukazuje se, že i výše postavená rodina, u které Mary slouží, má své vlastní citové a vztahové problémy.
Ani tady však naše hrdinka neztrácí svůj směr, naději, prostořekost a pozitivní přístup. Citlivému čtenáři je ale zřejmé, že věci se fatálně zvrtnou. Není to tak nakonec pokaždé?
Je to velmi silný, emotivní a přitom tak jednoduchý příběh. Napsaný z pohledu patnáctileté dívky, se kterou se osud nemazlí.
Zajímavý a zcela ojedinělý je způsob, jakým je kniha napsána. Mary nepíše velká písmena, uvozovky, dvojtečky ani středníky. Její vypravěčská forma je prostá všech kudrlinek a jakoby dětsky přímočará. Navzdory tomu, nebo možná právě proto je obsah tak zasrdceberoucí, chytne a nepustí. Budete Mary fandit, budete jí držet palce a budete velmi napnutí, jak svůj osud zpečetí.
Tohle je moje kniha a já jí píšu svojí vlastní rukou.
Tahle věta mi v hlavě rezonuje ještě pár dnů po přečtení. Už nikdy na ni nezapomenu.
Ukazuje totiž, jakou sílu má písmo. Psaná řeč poskytuje obrovskou svobodu a moc sebevyjádření. A stejně jako Mary, budete po přečtení této knížky vděčni za to, že schopnost číst a psát, pro nás tolik samozřejmou, máme.
Název: Barva mléka
původní název: The Colour of Milk
autorka: Leyshon Nell
počet stran: 184
Moje hodnocení: 8/10
Přečteno za necelé dva večery :-)
Četli jste Barvu mléka? Co na ni říkáte?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Těším se na vaše komentáře, moc pro mne znamenají .